Porcupine Tree

Stevenův komentář ke "Stupid Dream"

Nejdelší prodleva mezi dvěma studiovými alby (dva a půl roku) vyústila v největší posun ve zvuku Porcupine Tree. Po vydání této desky jsem od starších fanoušků dostal hromadu nenávistných (eufemisticky vyjádřeno...) dopisů. V této souvislosti si vzpomínám na jeden citát z knihy "The Music's All That Matters" od Paula Stumpa: "Fanoušek progresivního rocku si ze všeho nejméně přeje, aby jeho oblíbená kapela skutečně byla progresivní...". Mohl bych s vámi polemizovat o tom, zda by se o Porcupine Tree vůbec mělo mluvit jako o progresivně rockové kapele, ale myslím si, že jsme "progresivní" v pravém smyslu toho slova, a s každým novým albem očekávám, že nějaké fanoušky ztratíme. Je to cena za to, že nepřešlapujeme na místě. Na druhou stranu získáváme také fanoušky nové a v případě "Stupid Dream" byly ztráty i zisky dvojnásobné. Díky tomu se z něj nakonec stal náš do té doby nejprodávanější a nejpopulárnější počin.

Největší změny tu spočívaly především v důrazu na písničkovější formát a odklonu od abstraktních instrumentálních kompozic předchozích desek. Byl jsem tehdy hlavně pod vlivem Briana Wilsona a poslouchal jsem i hudbu Jeffa Buckleyho, Soundgarden nebo Radiohead (kteří jsou neuvěřitelně přeceněni, ale přesto docela dobří).

"Stupid Dream" představuje první album, které bylo nahráno v průběhu jediného souvislejšího období (předchozí desky vznikaly spíše po částech během občasných návštěv studia). Kapela se usadila v odlehlém obyvatelném studiu ve Walesu, kde jsme měli možnost experimentovat a vyvíjet soudržný zvuk desky. V důsledku toho "Stupid Dream" obsahuje naši "vertikálně nejkomplexnější" hudbu jako protipól k horizontálně komplexní hudbě, která spočívala v řazení mnoha v podstatě jednoduchých sekcí vedle sebe. Skladby této desky mají relativně prostou horizontální strukturu, ale celkově jsou vrstevnatější než cokoliv od starších PT.

Když jsme podepsali kontrakt se Snapper Music, lidé si dali dvě a dvě dohromady a domýšleli se, že nový, písničkovější směr naší hudby je dán tlakem, který na nás vyvíjela společnost. Ve skutečnosti bylo album hotové dlouho předtím, než jsme kontrakt sehnali, a změny byly zcela přirozené a nevynucené.

Mojí nejoblíbenější písní na "Stupid Dream" (a možná i nejoblíbenější skladbou PT vůbec) je "Stop Swimming", která už textově odkazovala k následujícímu, velmi osobnímu albu "Lightbulb Sun".

Designed by ix99