Pendragon

Biografie

překlad: Roman Procházka

zdroj: pendragon.mu

Příběh Pendragon začíná v roce 1978 v Stroudu, Gloucestershire, v samém srdci Cotwolds v Anglii. V těch dobách byla kapela známá jako Zeus Pendragon. Pro skupinu mladých a nadšených muzikantů mělo tohle jméno "záhadný a progresivní" nádech. Původní sestavu tvořil Nick Barrett na rytmické kytaře, Julian Baker na vedoucí kytaře a u mikrofonu hlavního zpěváka, Nigel Harris, nejžádanější bubeník ve stroudském kraji, a Stan Cox, kterého Julian přemluvil, aby se vykašlal na svou kytaru a hrál na basu. Zeus Pendragon tehdy hrávali covery Hendrixe, Led Zepellin, Fleetwood Mac či Santany. Jejich první vystoupení se konalo dne, kdy Nick opouštěl školu...

Díky propagačním schopnostem Nickova bratra Patricka začali Zeus Pendragon brzy vyprodávat stroudské sály, čímž položili základ své fanouškovské obci. Slůvko "Zeus" bylo z jejich jména vyškrtnuto, protože Julian usoudil, že celé jejich jméno bylo příliš dlouhé a špatně by se vměstnalo na tričko. Následovalo stále více a více vystoupení a brzy si Pendragon pod svá křídla vzal místní promotér a manager Greg Lines, který nastartoval kariéru již několika kapelám z tamního kraje (kromě jiných například U2). Julian a Nick začali trávit bezesné noci přípravou prvních autorských skladeb, Stan se ale kvůli nabitému programu rozhodl kapelu opustit. Nahrazen byl Robertem Dalbym a přetažen byl také John "Barney" Barnfield, klávesový mág z další místní kapely - "Cygnus". Změnám v sestavě nicméně nebyl ani zdaleka konec, a netrvalo dlouho a z kapely odešel skvělý, ale prchlivý Julian. Julian a Nick jsou dodnes v kontaktu a bývalý zpěvák Pendragon je nadále výborným, milovaným a respektovaným muzikantem.

Nick a Barney spolu brzy vytvořili autorské duo, které vyvinulo jedinečný barrettovsko-barnfieldovský zvuk. Na Julianovo místo nastoupil přítel Patricka Barretta Peter Gee. Jenže když se rozhodl odejít také Robert Dalby, Peter přesedlal na baskytaru, takže všechny kytarové party a zpěv připadly Nickovi.

Takže nyní máme Nicka, Barneyho, Petera a Nigela. Příští roky mají být pro kapelu velmi dramatické, ale zároveň neméně úchvatné...

Greg Lines pozval do Gloucesteru jednu z nejúspěšnějších nových kapel - Marillion. Jako předkapela jim samozřejmě hráli Pendragon. Marillion s sebou dotáhli spoustu svých fanoušků, takže Pendragon tu mohli zúročit příležitost vystupovat před publikem, které už mělo progresivní rock rádo. Byli sice trošku zastíněni Fishovým hřmotným charismatem, ale celkově šlo o úspěch a Mick Pointer (tehdy bubeník Marillion, později v Areně) Pendragon nabídl, aby jim dělali předskokany také v Marquee clubu v Londýně. Tím pro Pendragon začala jízda na horské dráze. Hrát v Marquee byl elektrizující zážitek a Pendragon pak podporovali Marillion při mnoha a mnoha dalších příležitostech. Vše vyvrcholilo v roce 1983, kdy hráli před třicetitisícovým obecenstvem na festivalu v Readingu a natočili také live session pro Páteční rockovou show Tommyho Vance na BBC Radio 1. Tommy viděl v Pendragon něco jedinečného a obzvláště ho zaujala skladba "Black Knight", ze které se po mnoho následujících let stala jejich hymna. Jenže stále ještě neměli na růžích ustláno a čekala je mnohá zklamání...

Přestože na sebe upozorňovali, jak se jen dalo, nedařilo se jim sehnat žádnou nahrávací smlouvu a čekala je proto těžká rozhodnutí. Barneyho příspění pro kapelu bylo nezanedbatelné a spojení Barrett/Barnfield bylo velmi silné, ale kvůli nejisté budoucnosti se klávesák rozhodl kapelu opustit. Byl by pro něj za dané situace příliš velký risk, opustit kvůli kapele svou normální práci. Dnes k tomu Barney říká: 'Čas, který jsem strávil s Pendragon, byl nejkrásnější v mém životě, a je skvělé, že jsme s Nickem stále dobří přátelé a občas si spolu můžeme zahrát. Mé nejoblíbenější album Pendragon je bezpochyby "Not of This World". Je to možné, že už je to skutečně 20 let od "The Jewel"?'

Ke kapele se přidal Rick Carter (klávesy) a brzy na to se Pendragon díky pomoci Johna Arnisona, managera Marillion, ocitli ve studiu, aby nahráli minialbum "Fly High Fall Far" a později také první dlouhohrající desku desku "The Jewel". Nadále pak vystupovali s Marillion a poprvé si také zahráli v kontinentální Evropě. Ale stále ani známky po tom, že by s nimi někdo chtěl podepsat dlouhodobější smlouvu. Přišly velmi frustrující časy. Kvůli nedostatečnému výdělku a vražednému množství koncertů následovaly další změny v sestavě. Nigel odešel, aby byl nakrátko nahrazen Rikovým přítelem Mattem Andersonem, jenže i ten brzy opustil loď a s sebou vzal i Rika... Pendragon nyní byli jen Nick a Peter!

Za bicí se pak posadil Fudge Smith z La Host, a jejich sestavu na turné doplnil nájemný klávesák James Colah. V těchto dnech Nick, Peter a Greg často jezdívali do Londýna, aby sháněli nahrávací smlouvu. Nick zavolal svému dlouhodobému příteli Clivu Nolanovi, který tehdy žil v Eghamu v Surrey, a požádal ho, zda by u něj nemohli přespávat. Clive a Nick byli přátelé již od čtyř let, když spolu začali chodit do škol(k)y. Přestože bylo Nickovi známo, že Clive hraje na klávesy, myslel si, že má příliš mnoho závazků, takže ho ani nenapadlo, optat se ho, jestli by se k Pendragon nepřidal. Během jednoho rozhovoru se však zmínil, že shánějí nového klávesáka... a Clive mu k jeho překvapení nabídl sám sebe. Tím konečně vznikla sestava, která měla vydržet mnoho a mnoho dalších let.

Společnost EMI se začala zajímat o jejich nové demo a vypadalo to, že konečně začíná svítat na lepší časy, jenže pak u EMI došlo k personální výměně a jejich demo bylo zamítnuto. Kapela se proto rozhodla založit vlastní vydavatelství, u kterého vyšlo album "Kowtow", založené právě na této zavržené demonahrávce. V té době ale Nick cítil, že kapela nemá dostatečně jasnou image. Zvažoval mnoho variant, jak to napravit, až se zcela náhodou stalo, že narazil na jedno klasické cédéčko s opravdu působivým obalem. To ho dovedlo k budoucímu dlouholetému malíři obalů Pendragon - Simonu Williamsovi.

První album s ilustracemi tohoto malíře se jmenovalo "The World". Bylo to zároveň první album "moderních" Pendragon, tedy Pendragon toho stylu, jak je známe dnes. Řada fanoušků si dokonce myslí, že The World bylo jejich první album... A konečně přišly zasloužené zlaté časy. Nick potkal svou budoucí manželku a vrátil se z inspirativní cesty po Spojených státech. The World bylo zatím jejich nejméně komerčně znějící album, ale paradoxně také jejich nejúspěšnější. Byla to deska plné skladeb, ve které všichni v kapele skutečně věřili a které všichni milovali, a bylo krásné, že se do toho alba stejně zamilovali i fanoušci a kritikové. Řady jejich příznivců se výrazně rozšířily a konečně bylo zřejmé, že Pendragon už je potřeba si všimnout! Následovalo úspěšné turné, a fanklub se utěšeně rozrůstal. Rok 1991 byl rokem, kdy Pendragon prorazili! O dva roky později vyšlo neméně povedené album "The Window of Life". S naprosto bombastickým úspěchem se však setkalo až album z roku 1996, "The Masquerade Overture"... Prodalo se ho 60 000 kusů, což bylo neuvěřitelné množství! Toff Records byly malým, domácím podnikem, a tak se v té době domov Nicka a Anthey Barrettových topil v záplavě cédéček, bookletů a merchandise, které čekaly na odeslání. Rodina nabídla pomocnou ruku, zatímco Nick odpovídal na přemnohé žádosti o interview. Byly to pro Pendragon vskutku povzbuzující časy... stali se jednou z nejúspěšnějších progrockových kapel, které neměly smlouvu s žádným velkým labelem...

Poté se ale přihnala bouře a zasáhla jak Nickův osobní život, tak Pendragon. Nick k tomu říká: 'Když jsem psal "The Shadow" pro album "Masquerade Overture", dal jsem tam verš, který zněl: "there's a man who's followed me just about all of my life, being to you what I couldn't be, I call him my insecurity" (existuje muž, který mě následoval skoro celý můj život, a je pro Tebe tím, čím já být nemohu... nazývám ho svou nejistotou)'. Tehdy jsem netušil, jak moc prorocká ta slova budou..."

Pro kapelu následovala pětiletá odmlka - Nick musel přetrpět bolestivý a chaotický rozvod. Následující album "Not of This World" pro něj představovalo určitou katarzi, a je to proto pravděpodobně nejosobnější a nejemotivnější album v celé historii Pendragon. Mnoho fanoušků ho dokonce považuje za jejich nejlepší. Po jeho vydání obdržel Nick od The Classic Rock Society in the UK ocenění pro nejlepšího kytaristu roku 2001.

Bohužel, i další album se mělo velmi zdržet. Byl to důsledek Nickova rozčarování a finančního ochromení po onom šíleném rozvodu. "Believe" (2005) však do zvuku Pendragon přineslo nový, čistý vzduch, podobně jako v roce 1991 "The World". Rok 2005 znamenal také dvacáté výročí vydání "The Jewel", které kapela oslavila vydáním speciální přemíchané edice, doplněné novými nahrávkami staršího materiálu, a speciálním vystoupením, na němž se objevili také někteří muzikanti z ranných dní.

V roce 2006 Pendragon opustil Fudge Smith a byl nahrazen Joem Crabtreem.

Základní (studiová) diskografie

The Jewel

vyšlo v roce 1985, remaster v roce 2005
celkový čas: 57:20
Je-li myš nad obrázkem, zobrazuje se obal remasteru z roku 2005, jinak původní obal.
  1. Higher Circles (3:29)
  2. The Pleasure Of Hope (3:43)
  3. Leviathan (6:13)
  4. Alaska (8:39)
    1) At Home With The Earth
    2) Snowfall
  5. Circus (6:34)
  6. Oh Divineo (6:51)
  7. The Black Knight (9:57)
    bonusy:
  8. Fly High Fall Far (4:56)
  9. Victims Of Life (6:53)
  10. Armageddon (6:12)
    (jen na remasteru z roku 2005)
  11. Insomnia (4:12)
    (jen na remasteru z roku 2005)

Kowtow

vyšlo v roce 1988
celkový čas: 52:10
  1. Saved by You (3:58) (bonus)
  2. The Mask (4:01)
  3. Time for a Change (3:56)
  4. I Walk the Rope (4:17)
  5. 2 AM (4:14)
  6. Total Recall (7:00)
  7. The Haunting (10:40)
  8. Solid Heart (4:20)
  9. Kowtow (8:56)

The Rest of Pendragon

vyšlo v roce 1991, kompilace singlů, B-stran a kompletního minalba "Fly High Fall Far"
celkový čas: 58:20
  1. Saved by You (4:03)
  2. Lady Luck (4:52)
  3. Chase the Jewel (5:56)
  4. Elephants Never Grow Old (3:27)
  5. Red Shoes (4:17)
  6. Searching (3:33)
  7. Contact (3:22)
  8. Fly High Fall Far (4:51)
  9. Victims of Life (6:56)
  10. Dark Summer's Day (5:57)
  11. Excalibur (6:29)
  12. Fly High Fall Far (live) (4:23)

The World

vyšlo v roce 1991
celkový čas: 59:05
  1. Back in the Spotlight (7:39)
  2. The Voyager (12:15)
  3. Shane (4:25)
  4. Prayer (5:21)
  5. Queen of Hearts (21:46)
    1) Queen of Hearts
    2) A Man Could Die out Here
    3) The Last Waltz
  6. And We'll Go Hunting Deer (7:14)

The Window of Life

vyšlo v roce 1993
celkový čas: 53:40
  1. The Walls Of Babylon (10:44)
  2. Ghosts (7:58)
  3. Breaking The Spell (9:12)
  4. The Last Man On Earth (14:40)
    1) Skylight
    2) Paradise Road
  5. Nostradamus (Stargazing) (6:19)
  6. Am I Really Losing You? (4:47)

Fallen Dreams and Angels

minialbum, vyšlo v roce 1994
celkový čas: 25:13
  1. The Third World in the U.K. (7:16)
  2. Dune (4:40)
  3. Sister Bluebird (7:47)
  4. Fallen Dreams and Angels (5:23)

The Masquerade Overture

vyšlo v roce 1996
celkový čas: 56:52
  1. The Masquerade Overture (3:02)
  2. As Good as Gold (7:15)
  3. Paintbox (8:36)
  4. The Pursuit of Excellence (2:36)
  5. Guardian of my Soul (12:39)
  6. The Shadow (9:54)
  7. Masters of Illusion (12:50)
    bonusové CD:
  1. As Good As Gold (edit) (3:27)
  2. Masters Of Illusion (edit) (3:33)
  3. Schizo (6:59)
  4. The King Of The Castle
    (The Shadow part 2) (4:45)

Not of This World

vyšlo v roce 2001
celkový čas: 76:16
  1. If I Were the Wind (And You Were the Rain) (9:25)
  2. Dance Of The Seven Veils (11:42)
    1) Faithless
    2) All Over Now
  3. Not of this World (17:28)
    1) Not of this World
    2) Give it to Me
    3) Green Eyed Angel
  4. A Man of Nomadic Traits (11:44)
  5. World's End (17:48)
    1) The Lost Children
    2) And Finally...
    bonusy:
  6. Paintbox (akustická verze) (4:25)
  7. King of the Castle
    (The Shadow part 2) (akustická verze) (4:44)

Believe

vyšlo v roce 2005
celkový čas: 51:45
  1. Believe (2:57)
  2. No Place For The Innocent (5:36)
  3. The Wisdom Of Solomon (7:07)
  4. The Wishing Well (21:07)
    1) For Your Journey (4:31)
    2) Sou' By Sou'west (6:48)
    3) We Talked (5:29)
    4) Two Roads (4:19)
  5. Learning Curve (6:38)
  6. The Edge Of The World (8:20)

Články o Pendragon na Fragments of the Sun:

nahoru
Designed by ix99