Anathema

Biografie

autor: Roman Procházka

zdroje informací: anathemaniacs.net, Wikipedia ad.

Sledovat vývoj liverpoolské kapely Anathema je fascinující, i když ho objevujete zpětně a nebyli jste při tom. Stylový posun za celou dobu její existence je markantní a při porovnání nahrávek ze začátku devadesátých let a ze současnosti se téměř nechce věřit, že jde opravdu o tutéž formaci. Ačkoliv je množství personálních přeskupení, které Anathemu postihly, téměř nepřeberné, klíčová dvojice Dannyho a Vincenta Cavanaghových ve skupině figurovala od samých začátků a proměny zaměření hudby, již tvoří, tedy jistě odráží také přerod jejich vnitřního rozpoložení.

Byl to právě Daniel Cavanagh, který v létě 1990 přišel s návrhem na založení kapely. V místnosti s ním tehdy seděli oba jeho o rok mladší bratři - dvojčata Vincent a James - a spolu s nimi Darren White a John Douglas. Danny s Vinnym se ujali kytar, Jamie baskytary, John bicích a Darren zpěvu, čímž vznikla skupina, která se pokřtila "Pagan Angel". V této sestavě si po přemlouvání přátel a pouze pro vlastní radost v listopadu téhož roku nahráli demosnímek autorských skladeb "An Illiad of Woes". Na obalu už ale figuroval název "Anathema" (klatba, vyhoštění z církve). Brzy se jim poštěstilo vyjet na turné se skupinami Bolt Thrower a Paradise Lost a v červenci následujícího roku připravili druhou demonahrávku "All Faith Is Lost". Ta se v metalových zinech setkala s velmi příznivými ohlasy. Upoutala tím pozornost švýcarské firmy Witchhunt Records, která kapele vydala singl "They Die" se stejnojmennou skladbou a "Crestfallen". Vylisováno ale bylo pouhých tisíc kusů a ty velmi rychle zmizely z pultů.

V té době musel Jamie Cavanagh volit mezi kapelou a studiem a raději se rozhodl pro druhou možnost. Na vhodného náhradníka Danny náhodou narazil ve své práci v obchodě s hudebními nástroji. Jednoho dne si tam pro baskytaru a zesilovač přišel Duncan Patterson, padli si s Dannym do oka a ten mu nabídl místo ve skupině. O Anathemu se v té době začala zajímat také nahrávací společnost Peaceville Records. Na zkoušku, jak se bude kapele dařit, vydala firma nejprve na kompilačním cédéčku "Volume 4" skladbu "Lovelorn Rhapsody". Výběrovka spatřila světlo světa v říjnu 1992. Další část materiálu, který skupina připravila v létě 1992, pak vyšla v listopadu téhož roku na EP "The Crestfallen" a Anathema doprovodila na turné deathmetalisty Cannibal Corpse. První dlouhohrající deska "Serenades" se v prodeji objevila v únoru 1993, aby se setkala s nadšenými ohlasy. V metalovém žebříčku časopisu Kerrang se ihned vyhoupla na druhou příčku, Metal Hammer ho zvolil albem měsíce a díky videu ke skladbě "Sweet Tears" zabodovalo také v hitparádě MTV. Jde o nejagresivnější a nejdrsnější album Anathemy, vokály jsou převážně growlové a zvuku pochopitelně dominují metalové elektrické kytary. Jediná zjemnění představují písně "J'ai fait une promesse" s nádherným čistým vokálem hostující zpěvačky Ruth Wilson, vznášejícím se nad krystalicky průzračným brnkáním akustické kytary, dále odvážný třiadvacetiminutový ambientní experiment Dannyho Cavanagha nazvaný "Dreaming: the Romance", který se hodí na poklidné usínání, a krátké intermezzo "Scars of the Old Dream". Velmi zajímavá je také výrazná "Sleepless", která v upravených verzích dodnes zaznívá na koncertech skupiny.

Následující rok se Anathema snažila propagovat svou muziku naživo. Na jaře odehrála mnoho koncertů ve Spojeném království. Poprvé prorazila také v kontinentální Evropě, především v Holandsku a Belgii, ale také v Irsku, Německu (tam ji zavedlo turné s Cradle of Filth), Rakousku a Švýcarsku. V první polovině roku 1994 vystoupila dokonce v Rumunsku a v Brazílii.

V květnu 1994 pětice připravila několik nových písní pro vydání na minialbu "Pentecost III", jenže Peaceville v té době řešila problémy a přecházela pod ochranná křídla Music for Nations. Vydání se proto o celý rok opozdilo. Problémy se nevyhnuly ani kapele samotné, rostly spory s Darrenem, s nímž už většina kapely nebyla spokojená a myslela si, že se pro jejich hudbu prostě nehodí. Proto Darren ještě před vydáním "Pentecost III" opustil loď a založil si vlastní skupinu The Blood Divine.

Došlo tak k jedné z nejdůležitějších rošád v sestavě kapely, za mikrofon se totiž postavil Vinny Cavanagh, a přestože jeho projev se ještě dlouho držel doom-metalového řevu, vzlykání a chrapotu, mělo se brzy ukázat, že má na víc. Darrenův odchod znamenal také nutnost změnit jím navržený název pro druhé řadové album "Rise Pantheon Dreams" na "The Silent Enigma" a přepsat texty některých nových písní. Na pomoc s tímto úkolem si skupina přizvala kamarády Deryka Fullwooda a Vincenta O'Conella.

Nahrávání "The Silent Enigma" skončilo v květnu 1995 a album mělo vyjít v srpnu, aby ho skupina mohla podpořit už na podzimním turné s Cathedral, ale vzhledem ke zdržení "Pentecost III" firma cítila, že by nebylo dobré vydávat dvě novinky tak brzo po sobě, a vypustila druhou studiovku do světa až 23.října 1995.

Přestože "The Silent Enigma" pokračuje ve stylu svého předchůdce a jde tedy stále o temný metal obvykle volnějšího tempa, je určitá progrese znát. Vinnyho sténání, pláč a křik jsou o něco barvitější než Darrenův growl a do hudby lépe zapadají, přestože dosud nemůžeme mluvit o melodickém zpěvu. Album celkově působí mohutněji a komplexněji a tvoří soudržný celek působící jako vzdouvající se a zase padající emotivní vlna. Přibylo také instrumentálních vyhrávek jako například ve skladbách "Cerulean Twilight", "A Dying Wish" nebo "Black Orchid". Nechybí jemná mezihra "...Alone" s ženským vokálem, hostem je tu tentokrát Rebecca Wilson, vrcholem je však nádherně vygradovaná "Sunset of the Age" s parádním Dannyho sólem ve finále.

Album opět slavilo velký úspěch, skupina podnikla britskou šňůru s Paradise Lost, turné po Evropě a ozdobila také holandský Dynamo Festival. Hned se pustila do příprav nového alba, nejprve ale musela vykopnout svého manažera, který ji okrádal.

Samotné nahrávání druhé desky s Vinnym za mikrofonem bylo bleskově rychlé. Anathema ho zvládla za tři týdny včetně míchání. V tradici hostujících zpěvaček tu pokračovala Michelle Richfield, kapela však měla velkou radost hlavně z účasti Roye Harpera, jehož skladbu "Hope" na album umístila ve vlastní verzi. Další důležitou postavou, která se tu s Anathemou poprvé představila, byl Les Smith, který pomohl hlavně s klávesovými party a aranžemi úvodní instrumentálky "Sentient". Celá deska dostala jméno "Eternity" a vyšla 19. listopadu 1996. Bylo to poprvé, co se Vincent pustil do zpěvu čistých melodických linek, a přestože jeho vokál občas zazní mírně mimo správnou tóninu nebo se třese, znamenalo to velký pokrok a nový, důležitý prvek do hudebních zátiší, která se skupina snažila malovat. V některých skladbách navíc zpěvák vyloženě zazářil a bylo jasné, že se od něj dočkámě ještě mnohého překvapení. Sound kapely se stal celkově éteričtějším a přibylo kontrastů i volně plynoucích pasáží ladících s tématem "věčnosti". Přesto dosud hrají prim kytary, podle Vinnyho názoru "možná až příliš". Pro mnohé fanoušky je "Eternity" tak jak tak začátkem opravdu zajímavé progresivně rockové etapy.

Ohlédnutím za předchozími alby byla v květnu 1997 první oficiální videokazeta, nesoucí titul "A Vision of a Dying Embrace" (citát ze skladby "A Dying Wish"). Obsahovala čtyři klipy, které kapela do té doby natočila, a záznam koncertu z Krakova v roce 1996, kde Anathema vystoupila jako předskokan My Dying Bride, kapely, o které ve spojitosti s Anathemou ještě uslyšíme. Na úskalí lákadel rockerského života však začal doplácet John Douglas. Problémy se závislostí na drogách ho nakonec donutily v červnu 1997 odejít ze skupiny.

Desáté výročí své existence se společnost Peaceville Records rozhodla oslavit vydáním cécéčka "X", sestaveného z coververzí v podání nejdůležitějších koní ve své stáji, včetně Anathemy. O výběru písní, které skupina nahrála, rozhodl značným dílem také fakt, že jí momentálně chyběl bubeník. Chopila se proto floydovských "One of the Few" a "Goodbye Cruel World" a dále "Better off Dead" od Bad Religion. Všechny tři skladby se později objevily v kontextu dalších jemných skladeb Anathemy na výběrovce "Resonance".

Stoličku za bicí soupravou obsadil v září 1997 Shaun Steels, bývalý člen Solstice, a od ledna do února 1998 skupina nahrávala čtvrtou studiovku, jíž se na míle vzdálila původnímu doom-metalu. Album pojmenované "Alternative 4" lze totiž bez obav zařadit do progmetalové škatulky, Vinny Cavanagh naplno ovládl čistý vokál a na desce se objevily tak dojímavé a na city působící kousky jako "Lost Control" nebo "Regret". Titul desky je odvozený od "Alternative 3", knihy Leslieho Watkinse, napsané podle televizního programu, který údajně odhaloval tři možné způsoby řešení situace v případě ohrožení celé existence lidstva. První dvě možnosti byly nepraktické, alternativou 3 bylo přesídlení části populace na Měsíc a Mars. Jenže ne všichni by na toto privilegium dosáhli. Podle stoupenců konspiračních teorií je na celé věci opravdu něco pravdy, a vzhledem k tomu, že většina Duncanových textů na albu je o důvěře, považovala kapela "Alternative 4" za vhodný název... Navíc jako by sama nabízela čtvrté řešení. Samotná deska některými skladbami podobně apokalyptickou atmosféru vytváří. Vyšla v červnu 1998 a reedice z roku 2002 obsahuje kromě všech tří coverů z "X" ještě další předělávku Pink Floyd - "Your Possible Pasts". Touto nahrávkou zároveň vypršel kontrakt s Peaceville Records a Anathema uzavřela smlouvu přímo s Music for Nations.

Na podzim kapelu zasáhly personální konflikty. Gradující rozpory mezi Dannym a Duncanem vyústily v Duncanův odchod za kariérou v nové kapele Antimatter. Novým členem se stal Dave Pybus ze skupiny Dreambreed, ve které sám Duncan v letech 1996 - 1998 také účinkoval. Na koncertech začal skupinu doprovázet klávesák Martin Powell z My Dying Bride. V této partě naopak našel útočiště Shaun Steels poté, co ho z Anathemy vyšoupl navrátivší se John Douglas. Na bratry Cavanaghovy navíc dolehla ztráta matky, která toho roku zemřela ve věku 49 let, a to vše způsobilo, že si kapela prožila jedno z nejsložitějších období. Všechny negativní emoce, smutek, frustrace, výčitky a deprese ale udělaly z následujícího alba "Judgement", které skupina nahrávala od února do dubna 1999 v Itálii, jedno z nejsilnějších alb nejen v historii Anathemy, ale v celém spektru emotivního (prog-)rocku. "One Last Goodbye", "Emotional Winter" či "Forgotten Hopes" patří mezi nejsmutnější skladby, jaké kdy byly složeny. Po doommetalu na albu nejsou ani památky, Vinny si ve svém zpěvu vylévá srdce a jeho hlas je jemný, vřelý a plačtivý zároveň, takže mu uvěříte každé citové pohnutí. Poprvé tu svůj hlas představila také pozdější stálá členka, zpěvačka a Johnova sestra Lee Douglas.

Album vyšlo 21. června, skupina se vrátila na Dynamo Festival a začátkem roku 2000 podnikla turné. V květnu došlo k úpravě koncertní sestavy, Martina Powella vystřídal starý známý Les Smith, a v červenci se kapela na Milwaukee Metal Festu poprvé naživo představila americkému publiku.

Nahrávací frekvence pro další studiovku se táhly od srpna 2000 až do června 2001 a změnám v obsazení skupiny stále nebyl konec. Nejprve se rozloučil Dave Pybus, kterému nevyhovoval směr, jímž se produkce skupiny začala ubírat, ale stálým členem se stal Les Smith. Nahrávání se opět účastnila také Lee Douglas. Když na začátku srpna Anathema vystoupila na třech festivalech, mohli návštěvníci na místě basáka vidět jejich kamaráda George Robertse, který si nástroj vypůjčil od Duncana Pattersona! V prvním říjnovém týdnu se do obchodů dostalo nové CD "A Fine Day to Exit", které se mohlo pochlubit krásným bookletem s mnoha vychytávkami a drobnostmi, které z jeho prohlížení dělají stejný požitek jako poslech samotné hudby. Postaral se o něj pod Vinnyho dohledem Travis Smith, známý autor obalů desek Opeth i dalších skupin.

"A Fine Day to Exit" bylo dalším rozvolněním zvuku kapely, což někteří fanoušci skupiny nesli s nelibostí. Celá deska dodnes patří v diskografii Anathemy k nejpřehlíženějším. Další kontroverze vyvolalo téma, které se albem line jako spojující myšlenka, přestože nejde o koncepční nahrávku. Jak naznačuje i samotný obal, zabývá se album mužem, který se pod tíhou problémů, nepochopení a vnitřní bolesti chystá spáchat sebevraždu. "Dnes je fajn den to skončit," říká si a jede autem k moři, v jehož vlnách chce utonout. Kapela byla obviňována, že k sebevraždě navádí a že je jejich hudba zbytečně pesimistická, jenže tito mravokárci neposlouchali až do konce. Skladba "Temporary Peace" představuje katarzi, uklidnění, byť třeba dočasné, a jasně dává znamení, že sebevražda není řešením.

Album bylo podpořeno dlouhým turné a v lednu 2002 měl vyjít singl "Pressure". Kapela natočila dokonce i doprovodné video, jenže médiím nevyhovovalo pomalé tempo skladby a v Music for Nations jeho vydání raději zarazili. Únor 2002 pak přichystal některým věrným fanouškům téměř infarkt, když se Danny rozhodl, že už nechce s Anathemou nic mít. Posléze vzal naštěstí svůj krok zpátky. Následující album se nakonec stalo převážně jeho dílem. Do sestavy se vrátil i dlouho ztracený bratr James (na "A Fine Day to Exit" hrál ještě Dave).

"A Natural Disaster" vyšlo v listopadu 2003 a přiblížilo skupinu ambientu, elektronice či klavírní klasické hudbě. Zároveň však zbyl prostor na experimenty, několik říznějších pasáží připomínajících staré časy a nádherné melodie. Vinny se ve skladbě "Flying" blýskl jedním z nejlepších pěveckých výkonů své kariéry a jako sólový vokalista se více dopředu protlačil i sám Danny. Přestože je jeho hlásek spíše slabý a působí místy až amatérsky, v kontextu alba zní dobře.

Následovalo hned několik turné včetně komorních semiakustických koncertů. Do velkých problémů se ale dostala společnost Music for Nations a nakonec se nechala pohltit labelem Sony. To vše způsobilo komplikace s vydáním druhého videa "Were You There?", které se na pulty dostalo až v závěru roku 2004. První várka výlisků dokonce omylem postrádala booklet. Firma Sony zároveň dala jasně najevo, že o vydávání Anathemy nemá zájem a skupina se tak ocitla bez smlouvy. To protáhlo vydání již dlouho připravovaného následovníka "A Natural Disaster", alba, které ponese název "Paradigm Shift", Lee Douglas na něm bude poprvé vystupovat jako plnohodnotná členka sestavy, a o produkci se postará Steven Wilson z Porcupine Tree. Tři písně z této desky skupina již zveřejnila na svém webu. Mezitím vyšel 19. června 2006 u polské firmy Metal Mind Productions DVD záznam z vystoupení Anathemy na rockmetalovém festivalu Metalmania 2006 v Katovicích. Skupinu tu doprovodilo smyčcové těleso Bacchus String Quartet a dodalo tak některým skladbám výrazně romantičtější rozměr.

Na podzim 2007 Anathema podnikla turné po Evropě opět jako předskokani Porcupine Tree. Představili během něj rovněž několik dalších nových skladeb.

Live

Porcupine Tree support, podzim 2007

Základní (studiová) diskografie

The Crestfallen

vyšlo v roce 1992
celkový čas: 33:26
  1. ...And I lust (5:47)
  2. The sweet suffering (6:42)
  3. Everwake (2:41)
  4. Crestfallen (10:17)
  5. They die (7:59)

sestava:

Serenades

vyšlo v roce 1993
celkový čas: 65:48
  1. Lovelorn Rhapsody (6:24)
  2. Sweet Tears (4:14)
  3. J'Ai Fait une Promesse (2:40)
  4. They (Will Always) Die (7:15)
  5. Sleepless (4:12)
  6. Sleep in Sanity (6:52)
  7. Scars of the Old Stream (1:10)
  8. Under a Veil (Of Black Lace) (7:34)
  9. Where Shadows Dance (1:57)
  10. Dreaming: The Romance (23:23)

sestava:

Pentecost III

vyšlo v roce 1995
celkový čas: 41:22
  1. Kingdom (9:31)
  2. Mine Is Yours to Drown in (Ours Is the New Tribe) (5:40)
  3. We, the Gods (9:59)
  4. Pentecost III (3:54)
  5. Memento Mori (12:18)
    hidden tracks:
  6. Horses
  7. 666

sestava:

The Silent Enigma

vyšlo v roce 1995
celkový čas: 54:37
  1. Restless Oblivion (8:03)
  2. Shroud of Frost (7:31)
  3. ...Alone (4:23)
  4. Sunset of the Age (6:56)
  5. Nocturnal Emission (4:20)
  6. Cerulean Twilight (7:05)
  7. The Silent Enigma (4:24)
  8. A Dying Wish (8:11)
  9. Black Orchid (3:40)

sestava:

Eternity

vyšlo v roce 1996
celkový čas: 58:11
  1. Sentient (2:59)
  2. Angelica (5:51)
  3. The beloved (4:44)
  4. Eternity part I (5:35)
  5. Eternity part II (3:12)
  6. Hope (5:55)
  7. Suicide veil (5:11)
  8. Radiance (5:52)
  9. Far away (5:30)
  10. Eternity part III (4:44)
  11. Cries on the wind (5:01)
  12. Ascension (3:21)

sestava:

Alternative 4

vyšlo v roce 1998
celkový čas: 44:58
  1. Shroud of False (1:36)
  2. Fragile Dreams (5:32)
  3. Empty (3:00)
  4. Lost Control (5:49)
  5. Re-Connect (3:52)
  6. Inner Silence (3:08)
  7. Alternative 4 (6:17)
  8. Regret (7:58)
  9. Feel (5:28)
  10. Destiny (2:13)

sestava:

Judgement

vyšlo v roce 1999
celkový čas: 56:56
  1. Deep (4:53)
  2. Pitiless (3:10)
  3. Forgotten Hopes (3:50)
  4. Destiny Is Dead (1:46)
  5. Make It Right (F.F.S.) (4:19)
  6. One Last Goodbye (5:23)
  7. Parisienne Moonlight (2:09)
  8. Judgement (4:20)
  9. Don't Look Too Far (4:56)
  10. Emotional Winter (5:54)
  11. Wings of God (6:29)
  12. Anyone, Anywhere (4:50)
  13. 2000 and Gone (4:50)

sestava:

A Fine Day to Exit

vyšlo v roce 2001
celkový čas: 62:27
  1. Pressure (6:44)
  2. Release (5:47)
  3. Looking Outside Inside (6:23)
  4. Leave No Trace (4:46)
  5. Underworld (4:09)
  6. Barriers (5:53)
  7. Panic (3:30)
  8. A Fine Day to Exit (6:49)
  9. Temporary Peace (18:26)
    obsahuje hidden track In the Dog's House

sestava:

A Natural Disaster

vyšlo v roce 2003
celkový čas: 55:18
  1. Harmonium (5:28)
  2. Balance (3:58)
  3. Closer (6:20)
  4. Are You There? (4:59)
  5. Childhood Dream (2:10)
  6. Pulled Under at 2000 Metres a Second (5:23)
  7. A Natural Disaster (6:27)
  8. Flying (5:57)
  9. Electricity (3:51)
  10. Violence (10:45)

sestava:

Odkazy

nahoru
Designed by ix99